V Pyrenejích

Dovolená, to je to, nač se pracující člověk velmi těší. Já mám to štěstí, že je mi práce i potěšením, ale stejně je fajn se jednou za čas odstřihnout na déle, než prodloužený víkend. Přirozeně jsem si představovala, jak se vyvalím na pláži, nejlíp někde v Dubaji na umělém ostrově, otevřu knihu a oddám se snění. Pak ale přišel Honza a odprezentoval mi svůj návrh. Etapový přeběh Pyrenejí, jen 250km a nějakých 15 000m převýšení –  ve dvojicích.

Pyrenees Stage Run

psr-total

Continue reading V Pyrenejích

Dotknout se nebe, moře a hvězd na Madeiře

4.6.2016 – USM2016 Ultra SkyMarathon Madeira – 55km/4000m+

8:02:21 – 8.místo 

O běhání v horách neboli skyrunnigu jsem se poprvé dozvěděla někdy před dvěma lety. Fascinovaně četla příběhy ze závodů v drsném terénu a záviděla běžcům z adrenalinem probarvených fotek. Obdivovala výkony, které mi přišly v tu chvíli nadlidské. Běžet nejdřív do šíleného kopce, pak terénem, který se nedá ani slanit dolů a to třeba 5x po sobě? Jednoduše jsem to nechápala, ale toužila jsem to umět taky. A tak jsem minulý rok zasvětila drilování, získávání zkušeností a postupného nabírání sebevědomí. Což v naší kotlině jde poměrně ztuha a občasné výsadky do hor pro dospělé mě nespasily. Na konci zimy jsem se po zranění kolene znova opřela do tréninku, začala nabírat objemy a snažila se zrychlit své zpohodlnělé svalstvo.

Continue reading Dotknout se nebe, moře a hvězd na Madeiře

Zlatá chuť tvarůžků – ultramaraton Borák

14.5.2016 – Borák Ultra – MČR v ultratrailu – 84km/1200m+

7:36:40 / 1. místo

Určitě si pamatujete, že nás v hodinách vlastivědy učili, že Haná je krajem velmi úrodným, velmi rovinatým a kde se mluví velmi zvláštním nářečím. Přiznám se, nikdy mě to sem netáhlo, ty nekonečné roviny ve mě vyvolávají stavy úzkosti. Minulý víkend se ovšem našel jeden důvod, proč jsem se rozhodla Olomoucký kraj navštívit.

Continue reading Zlatá chuť tvarůžků – ultramaraton Borák

Ryzí pražské ultra

4.12.2015 – 22. Pražská stovka – 130km/5350m+

17:46:34 – 1.místo (10.celkově)

Letos tomu je pár (dost) let, kdy jsem poprvé vyjeveně vystoupila na hlavním nádraží v Praze. Jak šel čas poznávala jsem její různé části, společensky žila dlouho v  Dejvicích, chvíli na Smíchově, pak Vršovice a Vinohrady. Místo umění jsem čím dál tím více začala propadat sportu a preference blízkosti lesa mě zavála na periferii. Doma kroutili hlavami, jak a kde jako v té Praze běhám? No ale, však to znáte, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Zpravidla totiž člověk neobíhá Pražský hrad, těch míst kam vyběhnout, je hlavně kolem Prahy nepočítaně.

Continue reading Ryzí pražské ultra

Srdeční záležitost – Tromso Skyrace

2.8.2015, 45 km, +4400m, 10:29:44, 9.místo 

Poslední dobou mě skoro dohání k šílenství, jak musí být všechno hned, člověk musí reagovat okamžitě, odpovídat, být ve střehu a ještě se při tom tvářit, že není ve stresu a všechno je v nejlepším pořádku. Vždyť práce je věčná, ta neuteče. 

“Tohle si zapamatujte, z toho budeme ve vleku každodennosti za pár měsíců žít.” Pronesl moudře Peca při pohledu na půlnočním sluncem zalité útesy strmých fjordů daleko na severu. Už to bude měsíc, co jsme se vrátili a já se ve vzpomínkách se vracím častěji zpátky za polární kruh. Některé věci chtějí svůj čas, než je člověk vstřebá… A pak se kouknu na tohle video a je to zpátky.

eyeemfiltered1438439082187

Continue reading Srdeční záležitost – Tromso Skyrace

JUT – Jemně Utrápeně – Trailově

18.7.2015 68 km, +2650m, 8:11:32, 2.místo (11. celkově )

DSC08062
magistrála, v létě…, foto: Linda Egemová
Rady, tipy, ponaučení:
  • před odjezdem na závod si důkladně zkontrolujte, zda máte vše, zejména povinnou výbavu, je-li předepsaná, mobilní telefon je dobré mít vždy a u sebe
  • (ultra) běh a VEDRO:
  • pití: mě se osvědčilo jednoduchá zásada: pít po malých doušcích a jen občas! když se napijete hodně, neuleví se vám, naopak, tělo se jen začne víc potit a to generuje větší žízeň. Stačí pravidelně, sem tam, ucucnout z lahve. Jak říká Zdeněk Kříž: Jen svlažit jazýček. Neznamená to ale, vzít si málo tekutin. Mezi občerstvením se může stát cokoliv a nikdy nevíte, jak dlouho zůstanete bez vody.
  • křeče: používám solné tablety, ve velkém vedru beru 1 každou hodinu a pokud přijde náznak křeče, hned si vezmu další. Používám tablety od firmy 226er.
  • jídlo: nepřecpávat se! a nejíst nic, co vysušuje. Naopak, snažit se do sebe dostat ovoce – melouny, banány, jablka. A něco s obsahem soli, klidně polívku.
Proč se vydat na JUT:
  • lehká trať – pro začátečníky vhodná na osahání ultra trailu, pro zkušené potom možnost si závod opravdu zaběhnout
  • přátelská atmosféra, v době masových akcí typu B7 komornější závod pro max. 300 běžců
  • luxusní občerstvení a dobrovolníci na trase, kteří se o vás postarají jako o vlastní
  • finisherská mikina a originální finisherské medaile vyrobené přímo pořadatelem
  • trasa, která vás zavede do málo známých koutů Jizerských hor, protáhne po magistrále i přes tajuplná lesní zákoutí

Kdo by se vydávat neměl:

  • kdo nemá rád vedro – v létě prostě bývá teplo.
  • kdo nemá rád Bezďu :)

Na sobě jsem měla:

  • boty: Inov-8 race Ultra 270
  • batoh: Salomon S-lab adv skin hydro 5 set
  • tílko: Karitraa Svala Singlet
  • elasťáky: HaM

Continue reading JUT – Jemně Utrápeně – Trailově

Jeden den – MS v trailu

30.5.2015, 85km, +5300m, 12:50:32, 51.místo

Bylo to někdy na jaře v roce 2012, kdy jsem dočetla Born to run. Asi sem nebyla sama, v kom tahle knížka vzbudila zvědavost a touhu zaběhnout si ultra. Zkusila jsem to, pár jich doběhla, něco vzdala, až jsem se jako v Jiříkově vidění octla na Mistrovství světa v trailu –  85km kolem jezera Annecy, na trase překonávající kopce s převýšením skoro 5300m pozitivního převýšení aneb jouda na výletě.

Annecy_profil
profil – 3 ofiko občerstvení s jídlem, 4x jen čistá voda, na 85km to není mnoho

Continue reading Jeden den – MS v trailu