Psotkův memoriál podruhé

17.10.2015  XXXI. ročník Memoriál Josefa Psotku

I. etapa 12,6km |740m+ | 1:33:08, II. etapa 4,5km | 350m+ | 0:35:47

Na podzim jsem se těšila, poslední roky je to moje nejoblíbenější roční období, protože je . Ideální na běhání. Venku už je dost ošklivo a hodně lidí to zabalí při pohledu z okna a jindy přeplněné stezky ve velkoměstě se najednou vylidní. A nejen ve velkoměstě, platí to i o horách. Mě se většinou taky nechce a stojí to nějaké přemlouvání, ale ten pocit, když doběhnete, ten za to stojí.

V termínovce jsem měla původně Limone, okolnosti (časová tíseň, zvrtnutý kotník, Jendovy holeně) nakonec rozhodly, že místo do Itálie se podíváme k sousedům, do Tater. Zabalili jsme si obřadně babickou kupičku, přemluvili kamarády Kristu s Vaškem a vydali se okusit něco ze skyrunningu po tatransku.

odznak

Continue reading Psotkův memoriál podruhé

Zase druhá…

16.10.2014 jubilejní XXX. ročník Memoriál Josefa Psotku

I. etapa 3,3km |+500m | 35:30

 II. etapa 6,2km | 560m | 50:13

celkově 9. v ženách (2. v kategorii horských běžkyň :) )

“Nejela bys se mnou na výlet? Pozvali mě nějací kluci, dobrovoní hasiči z podtater, ať dojedeme, že mají ubytování a třeba nás vezmou i na Gerlach.”

“No tak jo, dlouho jsem v Tatrách nebyla… Jedem”

Už to je tomu pár let, co jsme se s Peťou vydaly poprvé na návštěvu do Gerlachova. Na Gerlach jsme to bohužel ještě ani jednou nedaly, ale i tak se tam obě moc rády vracíme. Kamarád Mišo se jednou zmínil  o nějakém horském běhu, jakémsi memoriálu, co běhají opravdoví blázni do hor jako je on. Tehdy jsem si  nedovedla představit, že bych něco takového byla kdy schopna absolvovat. Vlastně představa, že někdo běhá! po Tatrách mi přišla dost sci-fi.

památeční odznáček
památeční odznáček

Continue reading Zase druhá…