JUT – Jemně Utrápeně – Trailově

18.7.2015 68 km, +2650m, 8:11:32, 2.místo (11. celkově )

DSC08062
magistrála, v létě…, foto: Linda Egemová
Rady, tipy, ponaučení:
  • před odjezdem na závod si důkladně zkontrolujte, zda máte vše, zejména povinnou výbavu, je-li předepsaná, mobilní telefon je dobré mít vždy a u sebe
  • (ultra) běh a VEDRO:
  • pití: mě se osvědčilo jednoduchá zásada: pít po malých doušcích a jen občas! když se napijete hodně, neuleví se vám, naopak, tělo se jen začne víc potit a to generuje větší žízeň. Stačí pravidelně, sem tam, ucucnout z lahve. Jak říká Zdeněk Kříž: Jen svlažit jazýček. Neznamená to ale, vzít si málo tekutin. Mezi občerstvením se může stát cokoliv a nikdy nevíte, jak dlouho zůstanete bez vody.
  • křeče: používám solné tablety, ve velkém vedru beru 1 každou hodinu a pokud přijde náznak křeče, hned si vezmu další. Používám tablety od firmy 226er.
  • jídlo: nepřecpávat se! a nejíst nic, co vysušuje. Naopak, snažit se do sebe dostat ovoce – melouny, banány, jablka. A něco s obsahem soli, klidně polívku.
Proč se vydat na JUT:
  • lehká trať – pro začátečníky vhodná na osahání ultra trailu, pro zkušené potom možnost si závod opravdu zaběhnout
  • přátelská atmosféra, v době masových akcí typu B7 komornější závod pro max. 300 běžců
  • luxusní občerstvení a dobrovolníci na trase, kteří se o vás postarají jako o vlastní
  • finisherská mikina a originální finisherské medaile vyrobené přímo pořadatelem
  • trasa, která vás zavede do málo známých koutů Jizerských hor, protáhne po magistrále i přes tajuplná lesní zákoutí

Kdo by se vydávat neměl:

  • kdo nemá rád vedro – v létě prostě bývá teplo.
  • kdo nemá rád Bezďu :)

Na sobě jsem měla:

  • boty: Inov-8 race Ultra 270
  • batoh: Salomon S-lab adv skin hydro 5 set
  • tílko: Karitraa Svala Singlet
  • elasťáky: HaM

Continue reading JUT – Jemně Utrápeně – Trailově

Advertisements

Jeden den – MS v trailu

30.5.2015, 85km, +5300m, 12:50:32, 51.místo

Bylo to někdy na jaře v roce 2012, kdy jsem dočetla Born to run. Asi sem nebyla sama, v kom tahle knížka vzbudila zvědavost a touhu zaběhnout si ultra. Zkusila jsem to, pár jich doběhla, něco vzdala, až jsem se jako v Jiříkově vidění octla na Mistrovství světa v trailu –  85km kolem jezera Annecy, na trase překonávající kopce s převýšením skoro 5300m pozitivního převýšení aneb jouda na výletě.

Annecy_profil
profil – 3 ofiko občerstvení s jídlem, 4x jen čistá voda, na 85km to není mnoho

Continue reading Jeden den – MS v trailu

Animo Transvulcania!

9.5.2015 73,3km, +4400m, 11:41:14, 17.místo ženy (222. celkově )

Na rozdíl od celého loňského roku, kdy jsem se na závody přihlašovala jaksi chaoticky a bezhlavě to s TransVulcanii bylo jinak. Byla sobota, den před mým prvním maratonem v Praze, kdy jsem se připravovala lelkováním a u toho sledovala online přenos ze závodu na Kanárských ostrovech. Po tom, co JanBartas sepsal dnes již legendární report o Leontýnce, byla jsem rozhodnuta, že léta páně 2015, se tam podívám taky. Neponechala jsem nic náhodě, na podzim se registrovala, koupila letenku, ubytování a spolu s dalšími kamarády se začala těšit.

novy den Jordi
běhat v prachu se mi zachtělo, foto: Salomon Jordi Saragossa

Continue reading Animo Transvulcania!

Krkonošská70 – trochu jiný běh

Běžky pro mě v  dobách raného mládí znamenaly všechno, jen ne potěšení. Bylo to ono období vzdoru , kdy jsem se v růžové šusťákovce z Polska plahočila za výpravou dospěláků a  skrz skřípějící zuby vypouštěla nadávky celého světa. Poetika klouzání na dřevěných prkýnkách po hřebenech Jeseníků mi v tu chvíli byla ukradená. Jediné po čem jsem toužila bylo svištět dolů po sjezdovce. Utekl nějaký ten pátek a je to přesně opačně.  Sjezdařskou výbavu jsem přenechala mamce a největší potěšení zažívám poslední roky na vratkých prkéncích.

Continue reading Krkonošská70 – trochu jiný běh

Puig Campana – kompletní španělské ultra

8.11.2014 85km, +5500m, 13:56:14, 5.místo ženy (63. celkově )

Sezóna běhání po horách pomalu končí, v termínovce pod kolonkou ultra už toho moc člověk nenajde. Listí na stromech se zbarvuje do žlutohněda, dny se krátí a noci se zdají být nekonečné. Naplánovat si týdenní dovolenou na jihu, ve Španělsku na přelom října a listopadu se jeví jako skvělý nápad. A když už tam budu, měla bych toho využít na maximum a něco si v tamních horách zaběhnout. I ve Španělsku, zemi běhání v horách zaslíbené toho v nabídce moc nenacházím. Nakonec nás naláká Honzův kamarád Marcos na cestu na jih do pohoří Serra de Aitana s impozantní horou Puig Campana , tyčící se 1 406m nad mořem. Závod Desafio Lurbel – Aitana – Puig Campana s délkou 85km a převýšením 5500m. Dle organizátorů je to “nejtěžší ultra na jihu Španělska” , ale taky jediné a díky tomu se na startu sešla velká konkurence soutěživých Spanělů.

panorama
kilometrová stěna Puig Campana v popředí

Continue reading Puig Campana – kompletní španělské ultra

Zase druhá…

16.10.2014 jubilejní XXX. ročník Memoriál Josefa Psotku

I. etapa 3,3km |+500m | 35:30

 II. etapa 6,2km | 560m | 50:13

celkově 9. v ženách (2. v kategorii horských běžkyň :) )

“Nejela bys se mnou na výlet? Pozvali mě nějací kluci, dobrovoní hasiči z podtater, ať dojedeme, že mají ubytování a třeba nás vezmou i na Gerlach.”

“No tak jo, dlouho jsem v Tatrách nebyla… Jedem”

Už to je tomu pár let, co jsme se s Peťou vydaly poprvé na návštěvu do Gerlachova. Na Gerlach jsme to bohužel ještě ani jednou nedaly, ale i tak se tam obě moc rády vracíme. Kamarád Mišo se jednou zmínil  o nějakém horském běhu, jakémsi memoriálu, co běhají opravdoví blázni do hor jako je on. Tehdy jsem si  nedovedla představit, že bych něco takového byla kdy schopna absolvovat. Vlastně představa, že někdo běhá! po Tatrách mi přišla dost sci-fi.

památeční odznáček
památeční odznáček

Continue reading Zase druhá…

Dotek nebe – Trofeo Kima

31.8.2014 | 52km | +4 200m | DNF : dokončeno 24km 

zkrácená verze zde – psáno pro Rungo.cz

Není tomu tak dávno, co jsem vůbec neměla tušení, že existuje něco jako skyrunning. Když se mi naskytla příležitost “zaběhnout” si závod Trofeo KIMA – La grande corsa sul sentiero Roma, neváhala jsem a vydala se zjistit, co se za tímto pojmem skrývá.

V brožurkách se píše o ikonickém závodu, který je považován za jeden z nejtěžších horských běhů. Ne snad kvůli délce 52 km nebo pozitivnímu převýšení 4200m, ale díky nesmírně obtížným technickým pasážím překonávajícím sedm průsmyků nejvyšší Passo Cameraccio ve výšce 2950m. To vše přes feratové pasáže s fixními řetězy, sněhová a kamenná pole, která nenechají běžce odpočinout.

ladná horská koza Killian
ladná horská koza Killian

Continue reading Dotek nebe – Trofeo Kima