Maratonská lekce

Nápad běžet silniční maraton ve mě uzrával víc než rok. Z možných kandidátu jsem vyhodnotila jako nejlepší Bratislavu – je to blízko, je to brzo (2.dubna) a tak by nemělo být teplo, není tam taková konkurence a tak je šance na hezký výsledek. Stanovila jsem si cíl a nalinkovala cestu. To nemohlo nevyjít. Ráda bych tady teď popsala, že když člověk něco moc chce, jde si zatím, tak se to povede. Nepovedlo. Můj maratonský pokus by byl ideálním příspěvkem na FuckUp Nights. Jak to? Popíšu to bez cenzury a bez patosu.

Continue reading Maratonská lekce

Jak chutná Španělsko v zimě

Už je to taková tradice, že se v lednu jezdíme trochu rozptýlit za kamarády do Španělska. Julian je meteorolog, musel se ze všech sil snažit, abychom se u nich cítili jako doma. Přichystal nám exklusivní počasí. Déšť se sněhem, teploty kolem bodu mrazu a souvislá sněhová pokrývka ve vesnici pod horami překvapila i místní pamětníky. Sluníčko vykouklo jen sporadicky a tak nám aspoň v půjčovně pro zlepšení nálady přidělili svítivě žluté auto. Ale courat po Madridu se dá naštěstí i za deště. Kavárny s lahodnou kávou jsou na každém kroku a bary lákají k zastavení na nejrůznější tapas, příjemně strávené páteční odpoledne.

Continue reading Jak chutná Španělsko v zimě

Pyrenejské dobrodružství pro pokročilé – MS ve skyrunningu

23.8.2016 – Buff Epic Trail – World Skyrunning Championship – 108km/7500m+

18:22:00 – 10.místo 

Na Buff Epic do Španělska jsem se moc těšila. Jednak proto, že už jsem tenhle závod jednou běžela (a nedoběhla). Kvůli špatnému počasí a neprostupné mlze, byl první ročník závodu přerušen a já jsem tak neměla možnost absolvovat poslední třetinu trasy. Taky jsme se tady seznámili s Honzou, vůbec to byl zážitek skrznaskrz intenzivní. Jela jsem tam tehdy s minimem zkušeností a hodně zajímalo, kam jsem se za tu dobu posunula. A jako bonus, byl tenhle ročník Mistrovstvím světa ve skyrunnigu. Sam zařídil pro celý tým společné ubytování a reprezentativní výbavu, abychom se lépe poznali.

Continue reading Pyrenejské dobrodružství pro pokročilé – MS ve skyrunningu

Dotknout se nebe, moře a hvězd na Madeiře

4.6.2016 – USM2016 Ultra SkyMarathon Madeira – 55km/4000m+

8:02:21 – 8.místo 

O běhání v horách neboli skyrunnigu jsem se poprvé dozvěděla někdy před dvěma lety. Fascinovaně četla příběhy ze závodů v drsném terénu a záviděla běžcům z adrenalinem probarvených fotek. Obdivovala výkony, které mi přišly v tu chvíli nadlidské. Běžet nejdřív do šíleného kopce, pak terénem, který se nedá ani slanit dolů a to třeba 5x po sobě? Jednoduše jsem to nechápala, ale toužila jsem to umět taky. A tak jsem minulý rok zasvětila drilování, získávání zkušeností a postupného nabírání sebevědomí. Což v naší kotlině jde poměrně ztuha a občasné výsadky do hor pro dospělé mě nespasily. Na konci zimy jsem se po zranění kolene znova opřela do tréninku, začala nabírat objemy a snažila se zrychlit své zpohodlnělé svalstvo.

Continue reading Dotknout se nebe, moře a hvězd na Madeiře

Zlatá chuť tvarůžků – ultramaraton Borák

14.5.2016 – Borák Ultra – MČR v ultratrailu – 84km/1200m+

7:36:40 / 1. místo

Určitě si pamatujete, že nás v hodinách vlastivědy učili, že Haná je krajem velmi úrodným, velmi rovinatým a kde se mluví velmi zvláštním nářečím. Přiznám se, nikdy mě to sem netáhlo, ty nekonečné roviny ve mě vyvolávají stavy úzkosti. Minulý víkend se ovšem našel jeden důvod, proč jsem se rozhodla Olomoucký kraj navštívit.

Continue reading Zlatá chuť tvarůžků – ultramaraton Borák

Ryzí pražské ultra

4.12.2015 – 22. Pražská stovka – 130km/5350m+

17:46:34 – 1.místo (10.celkově)

Letos tomu je pár (dost) let, kdy jsem poprvé vyjeveně vystoupila na hlavním nádraží v Praze. Jak šel čas poznávala jsem její různé části, společensky žila dlouho v  Dejvicích, chvíli na Smíchově, pak Vršovice a Vinohrady. Místo umění jsem čím dál tím více začala propadat sportu a preference blízkosti lesa mě zavála na periferii. Doma kroutili hlavami, jak a kde jako v té Praze běhám? No ale, však to znáte, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Zpravidla totiž člověk neobíhá Pražský hrad, těch míst kam vyběhnout, je hlavně kolem Prahy nepočítaně.

Continue reading Ryzí pražské ultra

Srdeční záležitost – Tromso Skyrace

2.8.2015, 45 km, +4400m, 10:29:44, 9.místo 

Poslední dobou mě skoro dohání k šílenství, jak musí být všechno hned, člověk musí reagovat okamžitě, odpovídat, být ve střehu a ještě se při tom tvářit, že není ve stresu a všechno je v nejlepším pořádku. Vždyť práce je věčná, ta neuteče. 

“Tohle si zapamatujte, z toho budeme ve vleku každodennosti za pár měsíců žít.” Pronesl moudře Peca při pohledu na půlnočním sluncem zalité útesy strmých fjordů daleko na severu. Už to bude měsíc, co jsme se vrátili a já se ve vzpomínkách se vracím častěji zpátky za polární kruh. Některé věci chtějí svůj čas, než je člověk vstřebá… A pak se kouknu na tohle video a je to zpátky.

eyeemfiltered1438439082187

Continue reading Srdeční záležitost – Tromso Skyrace

JUT – Jemně Utrápeně – Trailově

18.7.2015 68 km, +2650m, 8:11:32, 2.místo (11. celkově )

DSC08062
magistrála, v létě…, foto: Linda Egemová
Rady, tipy, ponaučení:
  • před odjezdem na závod si důkladně zkontrolujte, zda máte vše, zejména povinnou výbavu, je-li předepsaná, mobilní telefon je dobré mít vždy a u sebe
  • (ultra) běh a VEDRO:
  • pití: mě se osvědčilo jednoduchá zásada: pít po malých doušcích a jen občas! když se napijete hodně, neuleví se vám, naopak, tělo se jen začne víc potit a to generuje větší žízeň. Stačí pravidelně, sem tam, ucucnout z lahve. Jak říká Zdeněk Kříž: Jen svlažit jazýček. Neznamená to ale, vzít si málo tekutin. Mezi občerstvením se může stát cokoliv a nikdy nevíte, jak dlouho zůstanete bez vody.
  • křeče: používám solné tablety, ve velkém vedru beru 1 každou hodinu a pokud přijde náznak křeče, hned si vezmu další. Používám tablety od firmy 226er.
  • jídlo: nepřecpávat se! a nejíst nic, co vysušuje. Naopak, snažit se do sebe dostat ovoce – melouny, banány, jablka. A něco s obsahem soli, klidně polívku.
Proč se vydat na JUT:
  • lehká trať – pro začátečníky vhodná na osahání ultra trailu, pro zkušené potom možnost si závod opravdu zaběhnout
  • přátelská atmosféra, v době masových akcí typu B7 komornější závod pro max. 300 běžců
  • luxusní občerstvení a dobrovolníci na trase, kteří se o vás postarají jako o vlastní
  • finisherská mikina a originální finisherské medaile vyrobené přímo pořadatelem
  • trasa, která vás zavede do málo známých koutů Jizerských hor, protáhne po magistrále i přes tajuplná lesní zákoutí

Kdo by se vydávat neměl:

  • kdo nemá rád vedro – v létě prostě bývá teplo.
  • kdo nemá rád Bezďu :)

Na sobě jsem měla:

  • boty: Inov-8 race Ultra 270
  • batoh: Salomon S-lab adv skin hydro 5 set
  • tílko: Karitraa Svala Singlet
  • elasťáky: HaM

Continue reading JUT – Jemně Utrápeně – Trailově

Jeden den – MS v trailu

30.5.2015, 85km, +5300m, 12:50:32, 51.místo

Bylo to někdy na jaře v roce 2012, kdy jsem dočetla Born to run. Asi sem nebyla sama, v kom tahle knížka vzbudila zvědavost a touhu zaběhnout si ultra. Zkusila jsem to, pár jich doběhla, něco vzdala, až jsem se jako v Jiříkově vidění octla na Mistrovství světa v trailu –  85km kolem jezera Annecy, na trase překonávající kopce s převýšením skoro 5300m pozitivního převýšení aneb jouda na výletě.

Annecy_profil
profil – 3 ofiko občerstvení s jídlem, 4x jen čistá voda, na 85km to není mnoho

Continue reading Jeden den – MS v trailu

Animo Transvulcania!

9.5.2015 73,3km, +4400m, 11:41:14, 17.místo ženy (222. celkově )

Na rozdíl od celého loňského roku, kdy jsem se na závody přihlašovala jaksi chaoticky a bezhlavě to s TransVulcanii bylo jinak. Byla sobota, den před mým prvním maratonem v Praze, kdy jsem se připravovala lelkováním a u toho sledovala online přenos ze závodu na Kanárských ostrovech. Po tom, co JanBartas sepsal dnes již legendární report o Leontýnce, byla jsem rozhodnuta, že léta páně 2015, se tam podívám taky. Neponechala jsem nic náhodě, na podzim se registrovala, koupila letenku, ubytování a spolu s dalšími kamarády se začala těšit.

novy den Jordi
běhat v prachu se mi zachtělo, foto: Salomon Jordi Saragossa

Continue reading Animo Transvulcania!