Maratonská lekce

Nápad běžet silniční maraton ve mě uzrával víc než rok. Z možných kandidátu jsem vyhodnotila jako nejlepší Bratislavu – je to blízko, je to brzo (2.dubna) a tak by nemělo být teplo, není tam taková konkurence a tak je šance na hezký výsledek. Stanovila jsem si cíl a nalinkovala cestu. To nemohlo nevyjít. Ráda bych tady teď popsala, že když člověk něco moc chce, jde si zatím, tak se to povede. Nepovedlo. Můj maratonský pokus by byl ideálním příspěvkem na FuckUp Nights. Jak to? Popíšu to bez cenzury a bez patosu.

Continue reading Maratonská lekce

Jak chutná Španělsko v zimě

Už je to taková tradice, že se v lednu jezdíme trochu rozptýlit za kamarády do Španělska. Julian je meteorolog, musel se ze všech sil snažit, abychom se u nich cítili jako doma. Přichystal nám exklusivní počasí. Déšť se sněhem, teploty kolem bodu mrazu a souvislá sněhová pokrývka ve vesnici pod horami překvapila i místní pamětníky. Sluníčko vykouklo jen sporadicky a tak nám aspoň v půjčovně pro zlepšení nálady přidělili svítivě žluté auto. Ale courat po Madridu se dá naštěstí i za deště. Kavárny s lahodnou kávou jsou na každém kroku a bary lákají k zastavení na nejrůznější tapas, příjemně strávené páteční odpoledne.

Continue reading Jak chutná Španělsko v zimě

Rok plný zážitků

Není lepší čas naplánování závodní sezóny než ten mezi svátky. Ráno se vzbudíte a nevíte, co je za den, skvělý pocit. Zvlášť když na vás skočí zákeřný bacil a nuceně trávíte tohle poklidné období místo na horách, v posteli. Bilancování se pak prolíná se sny přecházející v mlhavé halucinace. Moje indispozice nebyla naštěstí vážná, ale trocha relaxování ještě nikoho nezabila. Přijde vhod, že Silvestr neslavím a tak se teď místo veselí můžu na ten uplynulý rok podívat s chladnou hlavou.

Continue reading Rok plný zážitků

V Pyrenejích

Dovolená, to je to, nač se pracující člověk velmi těší. Já mám to štěstí, že je mi práce i potěšením, ale stejně je fajn se jednou za čas odstřihnout na déle, než prodloužený víkend. Přirozeně jsem si představovala, jak se vyvalím na pláži, nejlíp někde v Dubaji na umělém ostrově, otevřu knihu a oddám se snění. Pak ale přišel Honza a odprezentoval mi svůj návrh. Etapový přeběh Pyrenejí, jen 250km a nějakých 15 000m převýšení –  ve dvojicích.

Pyrenees Stage Run

psr-total

Continue reading V Pyrenejích

Reparát na Trofeo Kima

28.8.2016 – Trofeo Kima – 52km/4200m+

9:47:15 – 7.místo 

Trofeo Kima jsem měla v kalendáři zvýrazněnou už hodně dlouho, konkrétně dva roky od mého prvního, velmi naivního a neúspěšného pokusu v roce 2014. Letos byl tenhle závod zařazen do světové série skyrunningu – kategorie extreme. Pro představu, délka 52km, převýšení 4200m, to vše ve velmi technickém a těžkém terénu, s fixními řetězy, sněhovými poli a v průměrné nadmořské výšce 2500m. Závodníci se musí popasovat nejen s nástrahami trasy, ale taky s časovým limitem (10 hodin pro kluky, 11 holky). Startovní pole je omezeno na 250 závodníků, které si organizátoři vybírají na základě bežeckého CV.

Continue reading Reparát na Trofeo Kima

Pyrenejské dobrodružství pro pokročilé – MS ve skyrunningu

23.8.2016 – Buff Epic Trail – World Skyrunning Championship – 108km/7500m+

18:22:00 – 10.místo 

Na Buff Epic do Španělska jsem se moc těšila. Jednak proto, že už jsem tenhle závod jednou běžela (a nedoběhla). Kvůli špatnému počasí a neprostupné mlze, byl první ročník závodu přerušen a já jsem tak neměla možnost absolvovat poslední třetinu trasy. Taky jsme se tady seznámili s Honzou, vůbec to byl zážitek skrznaskrz intenzivní. Jela jsem tam tehdy s minimem zkušeností a hodně zajímalo, kam jsem se za tu dobu posunula. A jako bonus, byl tenhle ročník Mistrovstvím světa ve skyrunnigu. Sam zařídil pro celý tým společné ubytování a reprezentativní výbavu, abychom se lépe poznali.

Continue reading Pyrenejské dobrodružství pro pokročilé – MS ve skyrunningu

TransWestTatra – Západní Tatry za den

S Petrem jsme se vloni pokoušeli o přeběh Vysokých Tater (Štrbského plesa) až na konec těch Západních. Naivní plán nevyšel a po 12 hodinách klopýtání po tatranské žule, polehávání a následného plazení, jsme to ve stavu značné rozsekanosti před Bystrou zabalili s tím, že to jistě dáme příště. Rok se s rokem sešel a Petr začal osnovat plány na další pokus. Kalendář mám letos mega nabitý, víkendy jsou krátké, ale Petr byl dostatečně naléhavý a tak jsem nakonec vymyslela efektivní timing.

Pro nás pohany jsou na začátku července vždycky takové malé prázdniny. Letos to vyšlo parádně a tak se před námi rýsovalo celých 5 dní v offline režimu. Na ně jsme naplánovali mini soustředění SK Babice (já, Klára, Honza) a tak mě napadlo spojit pokus TransTatra nr.2 s tímto výletem. A protože jsem ještě pořádně nebyla v Západních Tatrách a trenér mi napsal “celodenní výlet” usoudila jsem, že je to ideální kombinace. Petra se mi povedlo přesvědčit pro opačnou, západo – východní, variantu, mohli jsme vyrazit.  

Continue reading TransWestTatra – Západní Tatry za den