Renezance tuků

Shalane Flanagan a Elyse Kopecky Run Fast, Eat Slow – recenze

Shalane Flanagan, Elyse Kopecky: Run Fast, Eat Slow. Nourishing Recipes for Athletes (Emmaus, Penn.: Rodale, 2016).

–––

V záplavě různých diet, stravovacích směrů a nepřeberného množství jídelníčků, může být pro běžce obtížné se v té spleti orientovat. Elitní americká maratonkyně Shalane Flanagan v tom má jasno, nízkotučnému stravování a hladovění odzvonilo, tuky jsou kamarádi a to se nám snaží naservírovat ve své knize receptů Run Fast Eat Slow. Kuchařka sama sebe neřadí pod žádný vyhraněný způsob stravování (vegetarián, vegan, paleo apod.), na druhou stranu, z receptů si vyberou všichni.

Shalane Flanagan spolupracovala na knize se svou kamarádkou ze studií, nutriční specialistkou Elyse Kopecky. Flanagan má za sebou krom mnoha úspěchů (2. na OH v Pekingu na 10 000 m, držitelka amerických halových rekordů na 3000 m a 5000 m, 2. na Newyorkském maratonu v roce 2010) i spoustu odtrénovaných hodin, s tím souvisejících zranění a taky hledání té optimální běžecká váhy a formy.

Kniha obsahuje více než 100 receptů, které jsou řazeny do kapitol podle druhu pokrmu – polévka, hlavní chod, atd. Každý recept je označen, zda je vhodný pro vegetariány, vegany, bezlepkovou či bezlaktózovou dietu, a kdy vzhledem k běhu je nejlépe jej konzumovat (před, po, během aktivity).

Autorky zdůrazňují, že je nezajímá energetická hodnota, kolik proteinů, tuků a sacharidů mají např. superhero muffins, místo toho se zaměřují na obsah antioxidantů, vitaminů, omega 3s a na vliv jídla na trénink a regeneraci. Běžkyně čtenářům nabízí i vlastní ukázkový týdenní jídelníček, který je překvapivě bohatý. Zrovna zde by ale údaje o doporučeném množství a nutriční hodnotě pokrmů byly přínosné.

Co si tedy představit pod „eat slow“? Podle Shalane je návod jednoduchý. Vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám a přidanému cukru, vybírat si čerstvé, kvalitní suroviny od lokálních dodavatelů. Druhý důležitý aspekt je tzv. „benevolentní stravování“. Místo jezení za pochodu či nad klávesnicí si sednout s přáteli ke stolu, jídlo si vychutnat a hlavně se nestresovat.

„Denně se zabývám čísly – míle, intervaly. Je fajn nemuset se ohlížet na jídlo,“ říká Shalane a myslí tím počítání kalorií. Velmi sympatické je slyšet z úst elitní maratonkyně, že tuky jsou pro nás prospěšné. „Elyse mě naučila, že tuky nejen dodávají jídlu chuť, ale jsou také nosičem vitamínů.“ Zdůrazňuje, že od té doby, co místo nízkotučných jídel zařazuje ty na druhé straně spektra (samozřejmě nejde o všechny druhy tuků), se její váha stabilizovala a netrpí jojo efektem mezi závodním a odpočinkovým obdobím.

Kopecky i Flanagan se v minulosti potýkaly s problémem mnoha žen-bežkyň, tzv. atletickou amenoreou (vynecháváním menstruace). Projevuje se při velkém fyzickém zatížení v kombinaci se stresem a nedostatky ve výživě, a může vézt až k únavovým zlomeninám či neplodnosti. Autorky tvrdí, že právě dostatek kvalitních tuků a správné složení jídelníčku tento problém dokáže řešit.

V úvodu knihy dává autorka nahlédnout do své spíže, aby představila suroviny, které má vždy po ruce. Ty pak tvoří základ prakticky všech receptů. Doporučuji si před samotným vařením zkontrolovat potřebné suroviny, některé z nich se v běžných supermarketech budou shánět jen velmi obtížně (fazole edamame, tahini, kokosové mléko). Scott Jurek nám přinesl chia semínka, Shalane zase teff mouku nebo kamut.

Recepty jsou poskládány logicky. Jednoduchá, základní jídla (omáčka marinara, kořeněné fazole, dresinky) jsou v jednotlivých kapitolách rozvíjeny a skládány v pokrmy plné chuti. Autorky se nevyhýbají ani dezertům – v kapitole „Wholesome Treats“ jich milovníci sladkostí najdou hned 15 a po kapitole „Nourishing Mains“ je druhou nejobsáhlejší.

Díky bohatému obrazovému doprovodu a pevné vazbě je kniha poměrně velká. Co strana, to recept. U některých se ovšem jeden list zdá až přílišný luxus a autorkám náleží obdiv za invenci při vymýšlení popisu. Např. recepty na grilovaný česnek nebo bylinkový čaj by se daly shrnout v jednom odstavci. Doprovodné fotografie častěji zobrazují autorky při nakupování nebo běhání než samotné výsledky jejich vaření. Některé recepty nejsou obrazově zdokumentovány vůbec a tak nezbývá než zapojit představivost. Pouze originální názvy (Flu-Fighter chicken and rice stew, Fartlek chilli, Make-ahead breakfast burritos) nás pak k vyzkoušení nepřimějí.

U jednotlivých receptů je kromě množství potřebných surovin vždy uveden autorčin osobní vztah k danému pokrmu a zkušenosti s jeho správným načasováním. Text je sice úsporný, ale hemží se trendy přídavnými jmény a ke čtení neláká. Pro výsledek vaření nejsou tyto informace zásadní, pokud je přeskočíte a dáte se rovnou do vaření, chybu neuděláte.

Fanoušky zdravé a kvalitní stravy asi kniha nepřekvapí – mnohé postupy a ingredience jim budou známy (pečené kuře, lasagne, quiche, restovaná zelenina, granola). Přesto mohou najít novou inspiraci v použití netradičních surovin, jejich kombinacích a přesném dochucení.

Kniha nedává návod na to, jak běhat rychleji. Pokud ale budete jíst jako Shalane, pravděpodobně vám to v běhání neuškodí.

–––

Recepty, které stojí za vyzkoušení:
– Superhero Muffins
– Marathon Lasagna
– Blueberry-Lemon Cornmeal Scones
– Strawberry-Aragula Kamut Salad
– Recovery Quinoa Salad
– Pasta Primavera with Tempeh Sausage

–––

Celkové hodnocení knihy:
80 % recepty
40 % doprovodný obsah
20 % obrazová příloha
celkem 60 %

–––

Recenze vychází z anglického originálu. V českém překladu Aleny Švomové knihu pod názvem Běhejte rychle, jezte pomalu vydalo nakladatelství Jota v roce 2017.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s