Slezský maraton

16.8.2014 | 40,5km | +2 150m | 4:27:17 | 6. v ženách (102. celkově)

Mám jít, nemám jít, mám jít, nemám jít,…. tímhle zaříkávadlem jsem se bavila celý týden. I když jsem si myslela, že jsem se na Hostýnské osmě až zas tak moc nezničila, přece jen se mě stehna snaží přesvědčit o opaku. Věrna svému znamení se jako správná ryba  nemůžu rozhodnout. Jedna rybka našeptává: “ Neblbni, máš toho dost, nespíš, moc pracuješ, pořád někde lítáš, odpočiň si”. No a ta druhá do toho “máš zaplacené startovné, dostaneš moc pěknou čepičku, jen běž”.

Salamon_Run_40_START

V pátek ráno mám jasno – jedu. Logicky, stejně sem chtěla jet na Moravu, stejně bych šla někam běhat, když už bych šla běhat tak do kopců, tak to holt bude jen trochu delší, s větším převýšením a maličko rychleji.

Doma přemlouvám naše, aby mě hodili na start v Dolní Lomné.K mému údivu se nebrání, odvoz, svoz a snad i trochu povzbuzení na trati mám zajištěno. Vloni byl Slezský maraton vlastně jedním z prvních pořádných horských běhů (když nepočítám B7, ale tam se o běhu moc nedá hovořit). Teplota kolem 20°C a lehce zamračená obloha slibovaly mnohem příjemnějších několik hodin v kopcích než loňské saharské klima.

hezké 4 zoubky
hezké 4 zoubky

Registrace, vyzvednutí moc povedené Salomon čepičky, čipu a startovního čísla, to vše probíhá hladce a za všudy přítomného hemžení běžců oděných do kompresních oblečků celé palety barev a střihů. Nejinak je tomu před startovním obloukem, všichni vypadají až moc profi. A jak se tak rozhlížím, ani nestihnu zaregistrovat, že už se odstartovalo. Nervozita je tatam, běžíme. První úsek, stoupání na Kozubovou si pamatuji z loňska. Snažím se držet prvních holek, to se mi celkem daří. Ale jen chvilku, v lesním traverzu už jim koukám jen na záda.

Salamon_Run_353_zu1

Tak a jsem nahoře, teď následuje báječný seběh lesní rozbahněné cestě a pak pořád po šotolině až dolů do Košařiska. Dost se divím, jak to všichni perou hlava nehlava, zejména holky. Asi davový syndrom, nebo co, nepřemýšlím a valím taky jak splašená.

Stoupám do kopečka a indikuji zprvu nenápadnou, ale po chvíli již dost obtěžující bodavou bolest v botě. Cascadie – láska na první obutí, taková zrada, jak jste mi to mohly udělat?! Chvíli dumám, co se stalo, kde jsem udělala chybu, proč? Až mi to docvaklo – nee, Cascadie za nic nemůžou, samozřejmě, já jsem ta špatná…

Když jsem si ráno zálibně prohlížela leukoplastí zkrášlené prsty, nenapadlo by mě, že se za ten skvělý olepovací nápad budu ani ne po 10km běhu nenávidět.  Sice jsem si krásně pojistila palec a ten prst vedle (ukazováček – na noze, opravdu se tak jmenuje? ), ale nenapadlo mě, že prostředníček se mi o ten ukazováček začne krásně odírat! Mám aspoň na co myslet, resp. nemyslet následující kilometry.

Organizátoři na startu měli pravdu, celá letošní trasa se dá běžet. Dala by se běžet, to je podmiňovací způsob, kdyby… nebudu tady vyjmenovávat důvody, proč se mi běžet nechtělo nebo už sem vážně nemohla. Na táhlých šotolinových stoupáních jen obdivně sleduji Andrey růžové podkolenky, kterak se mi vzdalují z dohledu. Jede jak autíčko na setrvačník. Ještě že v sebězích mi to dnes jde, pustím to dolů hlava nehlava a nějak ji doženu.

vím, že mě fotíš, ale vážně už neběžím! (foto: Hanka Vávrová)
vím, že mě fotíš, ale vážně už neběžím! (foto: Hanka Vávrová)

Na tom, že při maratonu přichází několik stádií krizí je něco pravdy. Já si tu dvoji největší přetrpím ve stoupání na Kamenitý. Přitom to vypadá jako taková pohodová loučka, ale já se vleču jak smrad. Na občerstvovačce se nadopuji magnesiem a doufám, že se mi křeče vyhnou obloukem. Ještě se přehoupnout znova přes vrchol Kozubové, kde k mé radosti potkávám fandící rodiče a bez respektu to pustit po kamenech, kořenech, loučce, lesíkem a dlouhé asfaltce dolů k cílovému oblouku.

Nevím, jak rychle jsem běžela, ale podle mě, už to moc rychleji nešlo. Už si vážně budu muset pořídit nějaké sofistikovanější hodinky, začíná mě to dost zajímat. Ještě nahoře jsem si totiž myslela, že běžím na čas pod 5hodin. Teprve dole jsme s úžasem zjistila, že to nakonec bylo pod 4:30….Konkrétně 4:27:17 a 7. mezi ženami, celkově. Asi nemůžu být nespokojena. S loňským časem se bohužel kvůli jiné trase nemůžu srovnávat, ale stejně, zlepšení skoro o hodinu, to zní pozitivně!

web: http://slezskymaraton.cz/

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s