Valašský hrb

31.5.2014 | 53km | +1 710m | 5h24m30s | 1. místo v kategorii ženy (3. celkově v ženách) 

Letošní zimu – nezimu jsem běžky nevytáhla z futrálu. Místo toho jsem se ale párkrát proběhla krásném hřebeni kolem Soláně. Viděno s odstupem jsem si možná právě tady prohloubila svou „běhací závislost“.

HRB_01


Na první červnový víkend jsem měla naplánovanou návštěvu doma ve Studénce. Přemýšlela jsem, co vyvedu s volnou sobotou. Koukla na net a našla Valašsky hrb – 53km, 1700m převýšení. Jasně, takový závod jsem ještě neběžela, znám to tam a i když jsem z posledních víkendu dost unavená a moc sem se nešetřila, říkám si, že to bude  aspoň dobrý trénink. Poslední akci – Bánovskou stovku jsem kvůli vlastní blbosti nedokončila. S pochroumaným kotníkem jsem ji v půlce raději skrečovala. V týdnu jsem jej pak silou vůle dala jakžtakž do kupy a byla připravena postavit se na start. Závod už byl dávno vyprodaný. Naštěstí se mi k mé velké radosti podařilo jednu registraci odkoupit a mohla jsem se směle začít těšit i obávat zároveň.

Na místo určení k horskému hotelu Vsácky Cáb, jsme dorazili s dostatečným předstihem a tak došla řada i na perfektní rychlo masáž. Počasí se v sobotu umoudřilo cca 18°C a vykukující slunce slibovalo takřka ideální podmínky. Pořadatelé rozeseli po trase spoustu občerstvovaček a dalo se běžet nalehko.

V 10h je odstartováno. Vybíhá se rychle, úvodních 5km se snažím chytnou dech a zvyknout si na ten kalup. Celou první půlku se naháníme s Klárou, do kopců mi to jde celkem dobře, tam ji lehce cuknu. V sebězích mi to zas vrátí, ďábelským tempem se kolem mě jen mihne. Já jedu raději v opatrném režimu, dávám si velký pozor, abych nikde nezaškobrtla. Na otočku Celnice dobíháme v těsném závěsu. Jenže to, co následovalo potom, už si nechci nikdy zopakovat…

Na asfaltovém traverzu při obíhání Vysoké mě chytá křeč do lýtka. Zastavuji, svíjím se bolestí a lovím magneslife. Hned ho lupnu. Křeč trochu povoluje, ale noha bolí, jako kdyby mi ji někdo strčil do svěráku a utahoval. Od této chvíle se pro mě každý krok stává čistým utrpením. Nejradši bych se rozbečela, ale radši se kousnu do rtu a v hlavě se naladím na myšlenku, že bolest osvobozuje. Do kopce je to s tím zakřečovaným lýtkem snesitelnější. Rovinky trpím a vyloženě se ploužím, spíš něž jako běžec si připadám jako zraněný válečník. V sebězích zatnu zuby a valím, co to jde. Na občerstvovačce na Čerťáku do mě nalijou bujón, ale už je očividně pozdě cokoliv hasit.

Bolest mi zaměstnává mozek na 100%. Jediné, co ji dokáže na chvíli vytěsnit, je Queen of the Underground , kterou už pár dní nemůžu dostat z hlavy.

1. místo v kategorii mladších žen
1. místo v kategorii mladších žen

I každá písnička má svůj konec a nemůžu uvěřit vlastním očím, že už “dobíhám” do cíle. V čase 5h24m30s nakonec jako 1. v kategorii a 3. žena v celkovém pořadí.

výsledky:  http://www.valasskyhrb.cz/vysledky

Advertisements

One thought on “Valašský hrb

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s